Redakcí časopisu L&T jsem byl požádán, abych volně navázal na článek "Eden Project-Botanicka zahrada". Rád jsem se tohoto úkolu ujal, neboť "EDEN Project" se nachází v Cornwall County (dále jen Cornwall), což je moje srdeční záležitost.
Náhoda tomu chtěla, že mohu volně navázat na článek "Historie technologie výroby železa a oceli" z posledního čísla L&T. V následujících řádcích se zmíním o třech místech v Anglii, kde se těžila a zpracovávala železná ruda. S těmito místy jsou samozřejmě spojena i jména lidí, kteří opět posunuli znalosti o výrobě surového železa o kousíček dál. Všechna tři místa dobře znám a na prvních dvou zníněných jsem dokonce malým podílem přispěl k jejich zachování.
V následujících řádcích bych rád volně navázal na článek Hadrianův val z minulého čísla. V závěru článku píši, že poslední římská vojenská posádka opouští Hadrianův val roku 410 n.l. Římské impérium je již ve stádiu rozpadu a udržovat vojenskou přítomnost v Britany je nad její síly.
Když se řekne "Zeď", většina z nás si jistě ihned v mysli vybaví Velkou čínskou zeď. Někomu jistě přijde na mysl hudební album jedné fenomenální rockové skupiny. A když u tématu ještě chvilku zůstaneme, jsem si jist, že z paměti vyvstane na povrch "Berlínská zeď" a nepochybně i "Hadriánova zeď".
V předminulém čísle "L&T" jsem se v článku "Katedrála v Gloucesteru" zmínil o tzv. "cotswoldskem vápenci".
Město Gloucester, ležící při samém ústi řeky Severn do Bristolského zálivu, hrálo v historii staré Anglie vždy důležitou hospodářskou a politickou roli.
V londýnském výstavním centru "ExCel Londyn" se po dvou letech na přelomu dubna a května konala tradiční kamenická výstava Natural Stone Show. Zúčastnilo se jí na 203 vystavovatelů. Vedle domácích firem jistě nepřekvapí, že ze zahraničních zde měla nejsilnější zastoupeni Čína, po ní následovala Indie, Pákistán, Itálie, Německo, Portugalsko a poprvé jsem zde viděl i zástupce z Arménie.
Pokud se v české kotlině vysloví slovo "král", bude nepochybně ihned spojeno s postavou Karla IV. Pokud se řekne "škola", určitě se každému vybaví J. A. Komenský. Řekneme-li "železobetonová konstrukce", bude v zasvěcených kruzích spojeno s osobností Stanislava Bechyně. Letos uplyne 45 let od úmrtí této výrazné osobnosti českého moderního stavitelství.
V předminulém vydání (LT 3/2017) se shodou okolností setkaly dva články Římské cesty a Železniční viadukt Smržovka, které na první pohled nemají moc společného. Slovo "doprava" je asi tím nejbližším pojítkem obou článků a tím i spojitost "vzdálenost mezi koly" tzv. rozchod kolejí.
V minulém vydání časopisu "Lomy a Těžba", jsem se v článku "Kde se vzal macadam" v odstavci pod názvem "Trochu historie – Římané", lehce dotkl tématu římských cest.
