„The Old Talbot" nebo "Talbot Farmhouse"

V předminulém čísle "L&T" jsem se v článku "Katedrála v Gloucesteru" zmínil o tzv. "cotswoldskem vápenci".

Kde se nachází Cotswold?

Cotswold je název pro území, které začíná u města Bath, stáčí se mezi města Gloucester, Cheltenham, Cirencester, Evesham a končí před městy Banbury a Oxfordem. Je to oblast jako třeba u nás Haná, Chodsko, Valašsko aj. Tato mírně zvlněná krajina s průměrnou výškou 200 m n. m. je proslulá těžbou vápence, pěstováním obilovin a chovem ovcí s nejvyšší kvalitou vlny už od dob římské nadvlády. Ve světě je také známá svoji typickou, nezaměnitelnou architekturou kamenných domů a bohatou historií, mnohdy ztvárněné ve filmech. To bylo jen na úvod, pro letmé přiblížení oblasti, kde se vše následující odehrává.

Rekonstrukce stavení „The Talbot Hall"

Naprosto neuvěřitelnou shodou náhod a okolností mi bylo nabídnuto podílet se na opravě jedné, historicky velmi významné památky v této oblasti, ohodnocené jako "Grade II". (Nejvyšší ohodnoceni je "Grade I", jako je třeba londýnský Tower či Blanheim Palace atd.) Jedná se o minimálně 650 let staré hospodářské stavení v malém městě Charlbury v Oxfordshire county, známé odjakživa s přídomkem Talbot - "The Talbot Hall", "The Old Talbot" nebo "Talbot Farmhouse".

01-3

 

Jen pro zajímavost, Talbot je název pro středověké plemeno loveckého psa, které již neexistuje. 

02

 

Pouze dvě stavení tohoto typu se v Anglii dochovala do dnešních dnů. To první, je zde v Charlbury a to druhé je v oblasti Nottinghamu. Jedná se o tzv. "5 bays cruck building". Volně přeloženo: "Dům s pěti místnostmi v dřevěné konstrukci, zvané "cruck".

03

Při pohledu tento obrázek si uděláte představu, jak taková klasická dřevěná (nejčastěji dubová) konstrukce "cruck", zasahující až na zem a vyplněná zdivem, vypadá. Je to obdoba našeho hrázděného zdiva. U "Talbotu" a jeho nottinghamského souputníka z neznámých důvodů dřevěná konstrukce končí již v úrovni stropu přízemí budovy, což je dělá výjimečnými. Také značná vzdálenost mezi oběma objekty vrtá historikům hlavou.

04

Stavební vývoj usedlosti

Jako každá hospodářská usedlost si prošla svým vývojem. Nejprve se jednalo o jednu zastřešenou obytnou místnost bez oken a bez stropu. Uprostřed místnosti, na udusané hliněné podlaze bylo ohniště a kouř volně prostupoval dýmníky nejprve v doškové střeše, později v šindelové. Dodnes jsou nad touto nejstarší částí objektu zčernalé trámy a zdivo.

05

Trámy byly kouřem impregnovány přírodní karbonizací a jsou ve velmi dobrém stavu s minimálním poškozením od dřevokazných hub a hmyzu. Dalo by se očekávat, že střešní konstrukce bude vyrobena v Anglii z hojně používaného dubu. U "Talbotu" je to z 90% jilm. Je to další zvláštnost této památky a již přes 650 let jsou tyto jilmové krovy součástí střešní konstrukce, nesoucí mnohem těžší zatížení než před tím. Dodnes odolávají zatížení přírodně štípané vápencové střešní krytiny. Ta se vyráběla způsobem vystavením vápencových balvanů mrazu. V průběhu zimy se balvany působením mrazu rozpukaly na tenké destičky. Těm byl potom dán hrubý tvar, provrtány a do otvoru zasunut dřevěný, ručně vyrobený kolíček pro zaháknutí "tašky" na střešní latě.

06

Na úplný vrchol hřebenu střechy se používaly tašky malých rozměrů a směrem dolu se jejich velikost rapidně zvětšovala. Na samém spodku střechy není problém narazit na tašku vážící 30 – 50 kg.

Zvláštnosti stavby

Tradičním napojení střešních krovů na zdivo byl použit způsob tzv. "pozednice". Opět jedna ze zvláštností kde, jsou krovy zazděny přímo do prostředka tloušťky zdiva stavby. Konce krovu byly pečlivě zabaleny do mechu, což byla ochrana proti hnilobě.

07
Postupem času se usedlost rozšířila o další dvě místnosti a bylo nutno střechu prodloužit. Způsobem, jakým to bylo provedeno, přivede každého v němý úžas, od tesaře po architekty. Horní trám hřebene střechy na jednom konci není vůbec zazděn do štítu budovy a druhý konec je v jednoduchém spoji.

08

09


Erozí zdejšího vápence vznikají jílovité čočky a Talbot na jedné takové čočce stojí. Tehdejší velice levnou náhražkou malty byl jíl smíchaný s vodou. Po vyschnutí je pevný a poměrně tvrdý. Zdivo je široké v průměru 90 cm (3 stopy). Postavilo se pouze lícové zdivo a střed byl vyplněn volně naházeným kamenem zalitým "jílovou maltou". Hloubka "základu" se pohybuje od 0 – 30 cm!

Využití koňských žíní


Vytvořením nových místnosti vznikla nutnost vybudovat zděné příčky a nejsou vůbec jakýmkoliv způsobem svázané s obvodním zdivem. Opět jedná ze stavitelských perliček.

10


Zdivo uvnitř budovy bylo mnohem později omítnuto velmi chudou vápennou maltou, do které se přidávaly obilné plevy anebo koňské žíně. Musím poznamenat, že koňů v té době muselo žít v okolí hodně, protože žíněmi opravdu nešetřili. Taková zeď, zbavená omítky, s přísadou žíní vypadá jako tapeta z hrubého filcu.

V další etapě vývoje "Talbotu" přibyly další dvě místnosti a usedlost začínala dostávat současnou podobu. Horizontálním předělením výšky budovy vznikl strop a počet místnosti se zdvojnásobil.

Hostinec s ubytováním

V průběhu 16. - 17. století se "Talbot", jako hospodářská usedlost, začíná ekonomicky růst díky obchodu s ovčí vlnou do belgických Flander. Pro nově zřízený hostinec vyvstala nutnost vybudování sklepu Už jenom vykopání sklepu do suchého a tvrdého jílu si zaslouží uznání. Neméně husarským kouskem je podkopání již tak chabých základů stavení do hloubky skoro 2,5 m pod 1/3 stavení!

O měnících se potřebách a účelech jednotlivých částí usedlosti svědčí neobvykle velký počet zazděných dveří, oken a krbů. Najit dvoje zazděné dveře vedle sebe nebo okna, nedělá žádný problém. Hostinec s ubytováním byl v provozu až do roku 1928.

Porcelánové dýmky a mince

Po tak dlouhou dobu existence tohoto stavení by bylo jistě podivné, že by se vyhnulo požáru. Ano, i tady hořelo. Naštěstí to bylo v nejmladší části budovy, nevelkém přístavku a požár nezpůsobil vážné škody. Při rekonstrukci budovy se zde nalezlo několik zajímavých věcí. Zmíním se o dvou z nich.

11

Nálezy dýmek dokazují, že zlozvyk kouření zde byl silně rozšířen. Tyto úlomky velmi křehkých, porcelánových dýmek se nacházejí na každém kroku. Tabák byl drahý, a tak se o požitek z kouření hosté podělili. Po každém "šluku" se malý kousek z náustku dýmky odlomil a podala se sousedovi.

V domě byla nalezena mince podle vyjádření numizmatického oddělení oxfordské galerie pocházející z let mezi 1586 – 1635, která se mohla stát i lokální měnou. Je z měděné slitiny a pochází z Norimberka. V Anglii se jich našlo poměrně dost, ale Talbot má zatím prvenství v tom, že se našel v budově a poměrně daleko ve vnitrozemí.

12

Údržba historických objektů v Anglii

Vlastnit "Památkově chráněný objekt" (PCHO) a zvláště s takto vysokým hodnocením, je asi snem většiny z nás. Tato usedlost byla zapsaná na seznam PCHO již v roce 1956. Po celou dobu až do roku 2014 byla v soukromých rukou a s velmi malým zájmem o údržbu. Od roku 2014 až do prosince roku 2019 byla zcela bez údržby a nabídnuta k volnému prodeji. Za toto období se 92 potenciálních zákazníků přijelo na usedlost podívat a od případné koupě odstoupilo. Až 93 zákazník měl dost odvahy se do restaurace a renovace pustit.

Jak restaurování PCHO legislativně probíhá v Anglii a jak v Čechách?

Pokud chcete provádět opravy a restaurační práce na PCHO v Čechách, zvláště na takto vysoce hodnocených objektech, musíte mít patřičné oprávnění od Ministerstva kultury ČR, nebo si najít osobu či firmu, která toto oprávnění má a pracovat pod ní. V Anglii může na PCHO pracovat každý, kdo se na to cítí, že to zvládne. Na každou opravu takto významné památky si novy majitel musí najít, nebo mu bude přidělen, akreditovaný tzv. Technický dozor a zároveň tzv. Památkový dozor. Oba dva komunikují mezi sebou, mezi majitelem PCHO, mezi firmami na stavbě a mezi stavebním odborem daného místního městského či obecního úřadu pro památkovou péči. Oba jsou placeni z fondu majitele PCHO, vypracovávají návrhy, posudky, komentáře atd. Na stavbě se nezdržují po celou dobu oprav, ale přijíždějí v nutných případech či na vyžádání a není to opravdu levná záležitost.

01a

Každá "Městská památková rezervace" (MPR) a v Cotswoldu je to prakticky každé malé či vetší město, má tzv. "Místní historické společenství" (MHS). Jedná se o dobrovolný, registrovaný a nezávislý spolek, který rozhoduje o estetickém, privátním a komerčním využití PCHO. Legislativně je to neprůstřelný spolek a opravdu velmi zaleží na tom, kdo v daném spolku pracuje a ve vlastním zájmu je vycházet s ním v dobrém. Rozhodnutí MHS jsou bezprecedentní. To, co bylo povoleno Vašemu sousedovi, který také vlastni PCHO, nemusí být automaticky povoleno i vám.
V Čechách má majitel PCHO jakousi šanci na finanční podporu od státu či od místního obecního úřadu. V Anglii je tato šance nulová. V Čechách mají úřady jeden měsíc na vyřízení žádostí a musí postupovat podle určitých regulí. Pokud ne, máte alespoň nějakou možnost se odvolat. V Anglii mají úřady na vyřízení žádosti, dotazu či návrhu 8 týdnu!

Z mého pohledu vlastnit a z vlastní vůle zachraňovat PCHO v Anglii pro další generace je spíše "Danajský dar".

Z Anglie Hynek Oberhel

 

Back to top