Přehrady světa

Voda je odjakživa spjata s našimi životy, neboť bez ní bychom tu ani nebyli. Patří k našim nejdůležitějším životním potřebám, tudíž je naší povinností vodu chránit, využívat ji pro své potřeby, ale i ovlivňovat její přírodní stav. Budováním přehrad se snažíme zmírnit nerovnoměrnost výskytu vody na Zemi a vytvořit si její zásoby tam, kde je potřeba.

Přehrada Tři soutěsky, Čína

Přehradní nádrže slouží především k regulaci řek, ochraně před povodněmi, dále také jako zdroj vody pro obyvatelstvo, průmysl a zemědělství a k výrobě elektrické energie. Okrajově mohou sloužit k rekreačním účelům, rybolovu a vodním sportům. Výstavby přehrad s sebou nesou, ale i nenávratné zásahy do přírodní krajiny a života lidí. Při zaplavování údolí bývají zničeny někdy i celé obce a města a mnoho lidí se musí přestěhovat.

Nejstarší přehrady

Přehrady svou výškou a objemem patří na všech světadílech mezi monumentální inženýrská díla. Se zavlažovacími kanály se řadí k nejstarším vodohospodářským stavbám světa. Jejich historie má dlouholetou tradici, jedny z prvních přehrad vznikly již ve starověku a to sypané z málo propustných hornin. Nejstarší zachovaná hráz se nachází v Egyptě jižně od Káhiry z doby přibližně 5000 let před n. l. Kromě Egypťanů budovaly přehrady i civilizace například v Mezopotámii, Indii a Číně. 1000 let před n. l. byla na území dnešního Íránu postavena zděná přehrada u města Saveh, která dosahovala výšky až čtyřiceti metrů.

Na starém kontinentu se první přehrady objevují mnohem později. Nejstarší tradici výstavby přehrad má Španělsko, kterou ve 2. století před n. l. začali Římané. Ze zeminy, zdiva a betonu postavili přehradu Alcantarillu vysokou dvacet metrů jako zásobárnu vody pro město Toledo.

Ve středověku se v Evropě rozmohlo budování rybníků a až v 16. století se opět začínají stavět přehrady. Jsou vyšší, zděné i sypané.

Díky průmyslové revoluci a zvyšujícím se nárokům na zásobování obyvatelstva vodou dosáhla výstavba přehrad největšího rozmachu v 19. a 20. století. K roku 2004 bylo na světě kolem 45 tisíc přehrad.

HOOVEROVA PŘEHRADA - USA

Veškerý život podél řeky Colorado byl existenčně závislý na jejích vodách, za to si ale řeka vybírala svou daň. Když na jaře tál sníh, který je hlavním zdrojem řeky Colorado, pravidelně docházelo k záplavám, které pustošily pozemky, ničily životy, úrodu a majetek. Na konci léta a v raném podzimu zase řeka vysychala a tekla jen malým pramínkem. Aby se zlepšil a stabilizoval život podél Colorada, bylo zapotřebí řeku přehradit.

Když architekt Frank Crowe poprvé představil plány Hooverovy přehrady, ostatní mu říkali, že se zbláznil. Není se co divit. Kolosální stavbu Crowe navrhl uprostřed Mohavské pouště, mimo civilizaci, mimo všechny přístupové cesty. Ale přehrada opravdu vznikla a to dokonce v rekordním čase – o dva roky dříve než bylo v plánu. Hooverova přehrada je dodnes symbolem USA a svým způsobem i technickým zázrakem. Bez ní by nebylo ani město hříchů Las Vegas. Ve své době měla nejvyšší (220 metrů) a nejmohutnější (šířka u paty 200 metrů) hráz a nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě.

Elektrárna každoročně vyrobí 4 miliardy kilowatthodin elektrické energie, což stačí k uspokojení potřeb 1,3 milionu lidí. Vývoj nelze zastavit, a tak Hooverova přehrada přišla o svá prvenství, ale zkušenosti získané během jejího budování inspirovaly projektanty a stavitele velkých vodních děl na celém světě.

PŘEHRADA ITAIPÚ – Brazílie, Paraguay

Výraz Itaipů původně označovalo ostrov uprostřed řeky Paraná na níž je přehrada vybudovaná a v překladu znamená „zpívající kámen". Od sedmdesátých let už zde voda nezpívá, ale řve. Neboť při maximálním vytížení se jejími přelivy valí 40krát více vody než nedalekými vodopády Iguaçu. V sedm a půl kilometru dlouhé a 196 metrů vysoké hrázi se schovává vodní elektrárna, která soupeří o status nejvýkonnější elektrárny s čínskými Třemi soutěskami. Těm sice patří status největší vodní elektrárny světa, ale tok řeky Jang-c´-ťiang je nevyrovnaný a na plný výkon elektrárna jede jen část roku. Proto se tyto dvě vodní elektrárny střídají na prvním místě ve výrobě elektrické energie za rok. V roce 2013 stanovila světový rekord elektrárna Itaipú, když vyprodukovala 98,6 TWh. V roce 2014 však o toto prvenství přišla, když elektrárna Tři soutěsky vyrobila 98,8 TWh.

Množství použitého betonu bylo 15krát větší než množství spotřebovaného k výstavbě tunelu pod Lamanšským průlivem a množství použitého železa a oceli by stačilo na postavení 380 Eiffelových věží. Díky silným dešťům byla přehrada napuštěna za neuvěřitelných 14 dní.
Itaipú představuje také úspěšný projekt, který byl realizován díky úzké spolupráci mezi dvěma sousedními zeměmi – Brazílie a Paraguaye. Stavba má status nadnárodní nezávislé společnosti a nepatří ani jednomu ze států. O vyrobenou elektřinu se dělí rovným dílem, ta stačí v Paraguay pokrýt cca 85% a v Brazílii cca 25% její spotřeby.

PŘEHRADA KARIBA – Zambie, Zimbabwe

Kariba - největší přehrada světa obsahuje 180 miliard m3 vody. Kvůli potřebě získat elektřinu pro těžbu mědi se stavba plánovala na řece Zambezi už v 19. století. Nakonec byla vybudovaná v padesátých letech 20. století. V plánech se počítalo s přesídlením 29 tisíci obyvatel, nakonec ale muselo být přemístěno 57 tisíc obyvatel.

Protože byli přestěhováni na neúrodné území, propukl v oblasti hladomor. Přehrada má na okolí i jiný negativní dopad. Velké zatížení a nestabilita podkladu způsobují silná zemětřesení, dále hráz zadržuje živiny a to způsobuje úhyn některých vodních živočichů. A aby toho nebylo málo, tak okolní města do nádrže vypouští odpad.

PŘEHRADA AKOSOMBO - Ghana

Přehrada je podle rozlohy vodní plochy – 8 502 km2, největší na světě a čtvrtá podle objemu zadržované vody – 148 miliard m3. Kvůli výstavbě přehrady probíhající v šedesátých letech minulého století bylo přesídleno 1% populace Ghany (80 tisíc osob), 200 tisíc zvířat a zbouráno kolem 120 budov.

Vzniklá nádrž dala obživu více jak 300 tisícům obyvatel, kteří se zabývají rybolovem. Vodní elektrárna zásobuje elektřinou skoro celou zemi a také je vyvážena hlavně do Beninu a Toga.

PŘEHRADA DANIEL JOHNSON - Kanada

Vodní dílo vzniklo v šedesátých letech minulého století v Kanadě. Název dostala po politikovi zodpovědného za zahájení projektu, který zemřel v den plánovaného slavnostního otevření přehrady.

Vzniklé jezero Manicouagan je viditelné z vesmíru a pro svůj tvar je nazývané okem Québeku. Nachází se v kráteru vzniklém dopadem asteroidu o průměru pěti kilometrů, který zemi zasáhl před 200 milióny lety.

NEJVYŠŠÍ PŘEHRADY SVĚTA

Nejvyšší přehrada světa Ťin-pching I se nachází v Číně. Vznikala v letech 2005 – 2014, a její hráz dosahuje neuvěřitelné výšky 305 metrů.

Nurecká přehradu v Tadžikistánu, postavená v letech 1961 – 1980, je o jeden jediný metr nižší, než Ťin-pching.

V době gigantických projektů Sovětského svazu měla vzniknou ještě vyšší přehrada – Rogunská s výškou hráze 335 metrů. Její výstavba začala již v roce 1976, ale do rozpadu svazu ji nestihli dokončit. S dostavbou sice tadžikistánská vláda stále počítá, ale největší spory se vedou právě o konečné výšce hráze.

Zdroje:

• Sedmdesát divů světové architektury a stavitelství – Niel Parkyn
• cs.wikipedia.org
• newslab.cz
• geography.upol.cz
• novinky.cz/cestovani
• oenergetice.cz
• odbornecasopisy.cz
• ceskatelevize.cz

Zpracovala: Ing. Anna Štěpánková