Hořický pískovec ozdobí dominantu Berlína
Typický nezaměnitelný vzhled hořického pískovce, jenž zdobí nejznámější stavby České republiky jako je katedrála Sv. Víta na Hradě nebo chrám Sv. Barbory v Kutné Hoře, můžeme již nyní obdivovat na fasádě nově budovaného zámku v Berlíně. Cesta pískovce začíná v kamenolomu Podhorní Újezd společnosti Kámen Ostroměř, pokračuje přes provozovnu v Ostroměři, zpracovatelský závod v Bamberku, aby v konečné fázi dodal autentický a zároveň jedinečný vzhled berlínskému zámku.
Staronová dominanta Berlína
Původní berlínský zámek vybudoval panovnický rod Hohenzollernů kolem roku 1700 na ostrově na řece Sprévě nedaleko Alexandrova náměstí. Zámek se později stal císařským sídlem a největší stavbou Berlína.
Zkázu přineslo bombardování v roce 1945 a dílo dokonali roku 1950 představitelé NDR, kteří nechali poškozený zámek, jakožto symbol pruského militarismu, strhnout.
Na místě zámku bylo v roce 1976 postaveno moderní sídlo parlamentu „Palác republiky", který byl po sjednocení Německa uzavřen kvůli nebezpečné azbestové izolaci.
Roku 2003 odsouhlasil Spolkový sněm stržení budovy a znovupostavení původního zámku – stavba započala 12. června 2013 (autorem návrhů je italský profesor Franco Stella).
Pohled na budoucí berlínský zámek ze severozápadu © Berlin Palace- Humboldtforum Fundation / Franco Stell
Pohled na západní fasádu z webkamery [cam01.berlinerschloss-webcam.de] z 12.10.2015 14:00
Dnes má císařský zámek již velmi konkrétní obrysy. Betonový skelet je hotov a dokončuje se fasáda v přízemí, vč. všech ozdobných prvků z pískovce. Vše nasvědčuje tomu, že termín dokončení v roce 2019 bude dodržen, stejně jako výše rozpočtu, jehož horní hranici stanovila berlínská radnice na 590 milionů eur. Nový zámek bude ze tří stran obložen detailně propracovanou replikou původní barokní fasády, jen čtvrtá fasáda směrem k Alexandrovu náměstí dostane moderní tvář.
Zajímavostí je, že se originální stavební plány zámku již v 18. století ztratily a rekonstrukce tak probíhá především na základě archivních fotografií a jiných historických dokumentů. V budově s užitnou plochou 40 000 m2 bude sídlit Humboldtovo fórum, kulturní a vědecká instituce s muzejními sbírkami, vědeckými archivy a knihovnou. Interiér bude mít čistě moderní vzhled.
Tradice hořického pískovce
Hořický pískovec se v současnosti těží pouze v jediném lomu, a to nad Podhorním Újezdem. Rozlehlý lom je asi 300 m dlouhý a odkrytý v celkové výšce přibližně 30 m. Díky příznivým úložným i těžebním podmínkám umožňuje výlom i mimořádně těžkých bloků, které se dobývají odvrtáváním řadami svislých vývrtů a oddělováním pomocí nebrizantních trhavin.
Zdejší křemenný jemnozrnný hořický pískovec se vyznačuje světle okrovým základem probarveným hojnou, avšak subtilní železitou kresbou. Uplatnění stále nachází jako obkladový materiál budov a staticky nenamáhaný stavební materiál. Jako ideální materiál pro ruční opracování je vyhledáván sochaři a hojně využíván i v zahradní architektuře.
Provozovna Kámen Ostroměř s.r.o.
Hořický pískovec dnes těží a zároveň zpracovává společnost Kámen Ostroměř s.r.o. Provozovna v Ostroměři se stejně jako lom může chlubit dlouholetou tradicí. Nyní je moderní závod vybaveným např. katrem a děličkou na řezání pilními listy obloženými diamantovými tělísky, „kalolisem" na vysoušení a lisování tekutých pískových kalů, kotoučovou frézou o průměru 60 mm, profilovou lanovou vyřezávačkou vybavenou otáčecím stolem nebo jednolistovou děličkou.
Profilová lanová vyřezávačka, provozovna Kámen Ostroměř
Nejen pro vlastnosti hořického pískovce ale také pro zázemí společnosti se Kámen Ostroměř s.r.o. stala dodavatelem materiálu na obložení fasády nově budovaného berlínského zámku. Pískovec musel splnit velmi přísné požadavky na nasákavost, mrazuvzdornost, pevnost v tlaku, opracovatelnost atd.. Stejně přísné požadavky byly kladeny na způsob těžby a zpracování – všechny technologické postupy musí splňovat přísné německé normy (např. kvalita řezů, kapacita strojů i ruční kamenické práce). „Každý kus ještě před naložením je přímo v Ostroměři fyzicky zkontrolován německými partnery a dostane i svůj vlastní dodací list," vysvětluje ředitel závodu, doc. Ing. Pavel Barták, Ph.D. Přímo v Ostroměři se část kamenných bloků zpracovává na kuželky, balustrády a římsy. Na ostatní potřebné prvky se kamenné bloky v přesně zadaných rozměrech převáží do zpracovatelského závodu firmy Bamberger Natursteinwerk do Bamberka.
Přesnost především
V rodinné firmě Bamberger Natursteinwerk Hermann Graser, která je lídrem mezi společnostmi zpracujícími přírodní kámen v Německu, za pomoci nejmodernějších technologií funguje velmi propracovaný systém opracování kamene. Nejprve vytvoří přesný model v reálné velikosti, který je pečlivě zkontrolován a schválen komisí a následně oskenován. V počítači je pak sestaven 3D model, který počítačem řízený robot s milimetrovou přesností vyfrézuje speciálními nástroji z kamenného bloku za stálého chlazení vodou.
Frézovací robot při práci v Bamberger Natursteinwerk, Bamberk
Jemnější metoda frézování oproti klasickému opracování snižuje riziko vzniku prasklin, což může významně prodloužit životnost hotového díla. Až když je robot se svou prací hotov a odstraní 97 % přebytečného materiálu, přichází na řadu lidská síla, která odstraní zbylé 3 %. Zkušení kvalifikovaní sochaři s moderním pneumatickým nářadím pokračují v tvorbě díla až do finální podoby, v jaké pak putuje přímo na fasádu berlínského zámku.
Připraveno k expedici, Bamberk
Pavel Barták, ředitel společnosti Kámen Ostroměř, s již hotovými ozdobnými prvky v Bamberku
Stavba budovy, stejně jako pracovní nasazení v Ostroměři a Podhorním újezdě je v plném proudu. Jak stavba postupuje, se můžete i Vy, čtenáři, na vlastní oči přesvědčit na webových stránkách http://berlinerschloss-webcam.de/, kde naleznete aktuální snímky z webkamery.
Text a foto: ing.Pavel Barták (Kámen Ostroměř s.r.o., Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. )