Ondřejovská hvězdárna

Hvězdárna Ondřejov se nachází na návrší Žalov nad městečkem Ondřejov, na jižním úpatí vrchu stojí vila Leonora, v níž žila první představitelka Mařenky z Prodané nevěsty operní pěvkyně Eleonora Gayerová z Ehrenbergu. Pěvkyně hrála významnou roli při založení hvězdárny, neboť se přimluvila u radních z Ondřejova, kteří měli obavy, že sem chce Frič rozšířit svoji průmyslovou výrobu. Proto si také v kupní smlouvě výslovně vymínili, že pozemek bude sloužit výhradně vědeckým účelům.

Vila Leonora později sloužila jako ředitelství hvězdárny a dnes je využívána k ubytování zahraničních hostů. Ze západního okraje návrší se otevírá nádherný výhled do dolního Posázaví a středního Povltaví a při dobré viditelnosti jsou vidět i Brdy.

Zakladatel Josef Jan Frič

Ondřejovskou hvězdárnu založil pražský průmyslník a nadšený astronom Josef Jan Frič ve spolupráci s prof. Františkem Nušlem – pozdějším prvním ředitelem hvězdárny a dr. Maškem. Vybudování observatoře měl Frič za životní cíl společně s bratrem Janem, ten však krátce před tím zemřel. Ale ještě stačil provést nákresy velkého astrografu se šestipalcovým Rossovým objektivem, podle kterých mohl být přístroj sestrojen a roku 1907 umístěn do hvězdárny. Pozemky Frič zakoupil roku 1898 a výstavba observatoře dle projektů architekta Josefa Fanty byla započata roku 1905. Nejdříve byla postavena pracovna spolu s malým pozorovacím domkem s odklopnou střechou, kde v roce 1906 Frič s Nušlem uskutečnili první pozorování.

V letech 1910–1912 následovala stavba dvou pozorovacích kopulí (dnes centrální a západní kopule). Zároveň s výstavbou bylo v okolí hvězdárny vytvořeno arboretum vzácných dřevin. Roku 1913 byla na observatoři zřízena první rádiová stanice v Čechách i v celém Rakousku-Uhersku, a tak zde mohl dr. Mašek přijímat na 75 m dlouhou anténu časové rádiové vlny z Paříže. Josef Frič pak v roce 1928 observatoř věnoval Karlově univerzitě.

Po válce, při vzniku Československé akademie věd došlo ke spojení ondřejovské a klementinské hvězdárny a vznikl tak Astronomický ústav, který je jednou z nejstarších institucí v českých zemích. Vědci zde pracují ve čtyřech odděleních – Slunečním, Stelárním, Oddělení meziplanetární hmoty a Oddělení galaxií a planetárních systémů. V mnoha oborech jsou na světové špičce a jsou také začleněni do nejvýznamnějších evropských struktur, především do Evropské kosmické agentury a Evropské jižní observatoře.

Perkův dalekohled

V observatoři se nachází největší optický dalekohled v České republice – Perkův dalekohled. Pochází z roku 1967, byl vyroben v německé Jeně a slouží k výzkumu hvězd. Ve své době patřil mezi 10 největších na světě.

V současnosti se počítá mezi menší dalekohledy a slouží spíš jako doplňkový lokální dalekohled a jeho výsledky se kombinují s daty získanými z větších dalekohledů ze zahraničí. Největší světové dalekohledy dnes mají v průměru kolem deseti metrů. Velkou výhodou ondřejovského dalekohledu ale je, že se hvězdy mohou pozorovat nepřetržitě. Zatímco u velkých světových dalekohledů je pozorovací čas poměrně drahý a astronomové získají například týden, v Ondřejově mohou studovat hvězdy nepřetržitě a vidí tak jejich proměny v řádu měsíců a let.

Anna Šarochová
Zdroje: mistopis.eu,www.ceskenoviny.cz, www.radio.cz