Hoa Binh – země Hmongů, obrovského jezera a největší vodní elektrárny

Hmongové

Provincii Hoa Binh se stejnojmenným hlavním městem najdeme v horské oblasti na severozápadě země, přibližně 70 km od metropole Vietnamu Hanoje.

Převážnou většinu obyvatelstva tvoří původní etnikum Hmongů (též Muongů), kteří úzkostlivě lpějí na svých tradicích, rodových zvycích, jeskynních svatyních a chrámech umístěných v těžko přístupných skalách hor, které tvoří převážnou část této oblasti.

Hmongové hovoří svým vlastním jazykem a sami sebe dělí na „bílé Hmongy" a „zelené Hmongy". Tyto skupiny hovoří mírně odlišným dialektem, ale vzájemně srozumitelným. Jejich původ se odvíjí od etnika Miao v Číně, odkud začátkem 18.století z důvodů politických problémů a hledání nové obdělavatelné půdy odešli směrem na jih.

V současné době osidlují převážně horské oblasti Vietnamu, Laosu a Thajska. V druhé polovině 20. století se hodně Hmongů účastnilo odboje proti komunisticko-nacionalistické straně Pathet v Laosu a také bojovali po boku USA ve vietnamské válce, což mělo za následek masivní emigraci do USA, Francie a Thajska. Ve Spojených státech v současnosti žije okolo 250 až 300 000 příslušníků tohoto etnika.

Legendy a pověsti

Jak již bylo řečeno, o své minulosti Hmongové uchovávají mnoho legend a pověstí, které v nich upevňují sounáležitost a hrdost na svůj původ. Jednou z nich je i legenda o princezně Thac Bo, jejiž skutečné jméno podle historiků bylo Dinh Thi Van. Byla dcerou Dinhů - vůdčí rodiny národa Hmong v Hoa Binh a postavila se do čela odporu proti útočníkům z okolních zemí. Spojila se s dalšími etnickými skupinami v zemi a společně útočníky přemohli a vyhnali z Hoa Binh. Vedle Hmongů žijí v Hoa Binh dodnes v menší míře i další etnika, jako například Thai, Zao, Hoa a Viet.

Chrámy a svatyně Bo

Po vítězství nad vetřelci byla svým lidem vybrána, aby vládla zemi Hmongů v Hoa Binh. Lid si jí nesmírně vážil pro její nadpřirozené schopnosti ovládat vodu, krotit divoké řeky a schopnost stabilizovat dobré životní podmínky pro svůj národ. Po její smrti, podle legend, dále pomáhala jako víla lidem bezpečně překonávat vodní živly, včetně vodních toků, povodní a dešťů.

Lid ji postupně začal považovat za svatou a zřizoval chrámy a svatyně k jejímu uctívání. Dnes se staly vodopád Bo, chrámy a jeskynní svatyně Bo slavným a vyhledávaným kulturním a turistickýmcílem.

Divoká a bizardní krajina

Atraktivnost a divokost této malebné horské oblasti má velmi starou historii v geologickém vývoji a vzniku. Před 225 miliony let bylo celé toto území zalito mořem. V období konce jury a spodní křídy v druhohorách se postupně celá oblast začala vynořovat a vytvořilo se zde vápencové horstvo, které zasahuje i do okolních provincií. Přibližně před sedmdesáti miliony let byl definitivně ukončen mořský režim, který byl nahrazen postupným narůstáním, při kterém se vytvořila stará pláň. Nejmladší geologický proces se postaral o usazování sedimentů a spolu s činností řek vytvořil současnou geomorfologii a bizarnost krajiny. Hlavními říčními toky jsou řeky Da, Nhue a Ninh, které mají hlavní podíl na tvorbě současné morfologie zdejší krajiny.

„Asijská Asuánská přehrada"

Vydatné říční toky a relativní blízkost hlavního města Hanoje s nedostatkem elektrické energie pro stále rostoucí město, vyvolalo nápad vytvoření projektu vodní elektrárny právě na nejvydatnější řece Da (Černá řeka) protékající městem Hoa Binh. Řeka Da dále protéká provincií a nad Hanojí tvoří přítok Rudé řeky. Za vydatné pomoci států bývalého RVHP byla zahájena v roce 1979 stavba jednoho z největších vodních děl v Jihovýchodní Asii, které bylo hrdě nazýváno „asijskou Asuánskou přehradou".

První blok zahájil provoz ke konci roku 1988 a poslední blok byl zpuštěn v roce 1994. Celý projekt byl chápán jako víceúčelový, který zajišťuje výrobu elektrické energie, protipovodňovou ochranu a zajištění plavby po vodních cestách. Celkový výkon je 1 920 MW, což je více jak třetina celkové spotřeby celého Vietnamu.

Umělé jezero

Další významnou a turisty vyhledávaným mistem je obrovské přehradní jezero s významnou nákladní a osobní lodní dopravou. Jde o největší umělé jezero ve Vietnamu s délkou 230 km, plochou 208 km2 a objemem 9,5 mld m³ vody.

Jezero se také pyšní 47 velkými ostrovy a množstvím malých ostrůvků a osamělých skalisek. Každým rokem navštíví toto jezero tisíce návštěvníků, jak turistů místních, tak i zahraničních.

Turistický ráj

Oblast láká nejen přírodou s mnoha rezervacemi a jezerem, ale také tradiční kulturou Hmongů, folklorními festivaly a sakrálními památkami. Jezero totiž zpřístupnilo v minulosti dost nepřístupné jeskynní svatyně a chrámy dříve umístěnými ve špatně přístupných skalách.

Dnes je téměř vše přístupné po lodních cestách s malými přístavy k velké radosti vietnamských věřících, kteří ve velkém množství navštěvují svatyně zasvěcené princezně Thac Bo, protože ve Vietnamu převažuje chronický odpor k delší pěší chůzi a vůbec už ne s větší námahou.

Z Vietnamu RNDr. Otakar Dubec