Lom Javorka, to je bělohradský pískovec – kámen, do kterého se zamilujete

Město Lázně Bělohrad, nacházející se v okrese Jičín, vyniká mimo jiné unikátním pískovcem, který je v Evropě naprosto jedinečný. Červenorůžová kresba mramorového typu na žlutobílém podkladě vytváří příjemný a teplý dojem. Pojďme si tento kámen blíže představit.

Vznik bělohradského pískovce

Bělohradský pískovec byl v období druhohor žlutý, jak klasicky pískovec bývá. Ale v následujícím období se v jičínském okrese aktivovala vulkanická činnost, která byla příčinou netradičního zbarvení, a to jak světlých, tak tmavých odstínů červené s prvky fialové barvy.

03

Lázně Bělohrad se nachází na stabilním a starém geologickém území nazývaný Český masív. Ten byl původně ostrovem omývaným mořem. Na západní a severní části se vyskytovalo studené a mělké moře, na jihu a východu mělo moře opačné vlastnosti, bylo hluboké a teplé. Z tohoto teplého moře se nám dochovaly zkameněliny nacházející se v pískovci. V období svrchní křídy začala deska masívu klesat, a tak se vytvořila sladkovodní pánev, ze které pochází zdejší pískovec.

Historie těžby v lomu Javorka

Těžba místního pískovce se datuje od roku 1627, kdy kámen byl použit pro stavbu bývalého kartuziánského kláštera ve Valdicích a pokračovala až do druhé světové války. Během války byla těžba zastavena, a od té doby kamenolom upadal a čekal na svého příštího majitele. Toho se dočkal až roku 1995, kdy kamenolom Javorku koupil současný majitel, pan Ing. František Žoček, PhD., a obnovil také těžbu, která trvá dodnes.

 

01

Vývoj technologie

Před více než sto lety byla těžba velice nebezpečná. Aby se mohl těžit pískovec, muselo se odtěžit značné množství skrývky, která se nacházela nad těženou vrstvou kamene. Uprostřed stál dřevěný sloup, který podpíral úzkou lávku bez zábradlí, zhruba ve výšce patnácti metrů, po které se jezdilo dřevěnými trakaři.

V současnosti se využívá při těžbě technologie, která je k pískovci šetrná. Jsou to vzduchové vaky, které se vsouvají do rozšířených vertikálních puklin ve skalním masivu a po jejich naplnění je daný blok odtlačen od stěny. Následně dochází k přesunutí kamene pomocí jeřábu na místo, na kterém může být kámen opracován. Zpracování probíhá v kamenické dílně na několika kotoučových pilách, štípacím zařízení a na dalším strojním vybavení.

05

Pískovcové městečko

Pokud navštívíte Lázně Bělohrad, uvidíte zde mnoho příkladů použití místního pískovce. Nejstarší známou a dochovanou památkou ze zdejšího pískovce v Lázních Bělohradě je morový sloup, nazývaný Mariánský sloup, na Malém náměstí, který byl postaven roku 1657. Tento sloup místní lidé nazývají Benedikt. Na sloupu naleznete nápis, který říká: „Tuto kapličku ke slávě Boží vztyčil urozený pán Jan Hofman po smrti Ferdinanda za panování syna".

Kromě nejstarší sochy zde najdete i další důležitou památku. V roce 2011 byla na osmisté výročí narození postavena, odhalena a posvěcena pískovcová socha sv. Anežky nacházející se u areálu lázní.

A letošního roku 2022 byl kámen použit i na náhrobek významné osobnosti, MUDr. Mileny Černé, která je pochována na hřbitově u kostela Všech Svatých v centru města.
Kromě soch, ozdobných prvků a náhrobků se pískovec používá jako materiál pro výrobu obkladů, dlažeb, zdiva, schodů, koryt, parapetů apod.

02

Unikátní kámen

Bělohradský pískovec z lomu Javorka je celosvětově unikátním kamenem díky svému zbarvení. Zákazníci si ho zde kupují jak do interiéru, tak exteriéru. V současnosti se těžba a zpracování pískovce rozvíjí mnoha směry. Vyrábějí se zde malé upomínkové předměty, např. srdíčka či svícny. Pro zahradu je možné si vybrat menhiry a dekorativní kameny, ale i materiál k jezírkům.

V Javorce Vaše představy splní

Pokud máte zájem o vylepšení vašeho obydlí, návštěva kamenolomu Javorka vás určitě nezklame. A pokud byste chtěli ztvárnit své nápady do kamene, ať už se jedná o sochy, sluneční soustavu či jiné individuální projekty, bělohradský pískovec bude jistě vhodným materiálem. Zcela určitě Vám v kamenolomu Javorka rádi splní Vaše představy.

04

Text: Veronika Žočková
Foto: Blanka Tichá a Matěj Jiřička

 

Back to top