Z historie rypadel (1. část)
Používání strojních mechanizmů k rozpojování a přemísťování zemin je zaznamenáno již v 15. století. První stroj tohoto určení s parním pohonem sestrojil údajně Angličan Grimshaw v roce 1796.
Otisovo parní rypadlo
Skutečný lopatový bagr je popsán v roce 1834 v USA tzv. Otisův typ, vynálezce Willian Otis (1813-1839). Stroj pojížděl po kolejnicích, původně dřevěných. Jeho uspořádání naznačuje obrázek. Lopata měla mít objem 1,15 m³. Součástí rypadla byl naznačený parní kotel a parní stroj s výkonem 15 až 17 koňských sil. Celý stroj měl hmotnost 15 tun a dosahoval výkonu 35 m³/h. Pořizovací cena bagru byla pochopitelně vysoká a jeho provoz byl tehdy ve srovnání s ruční prací neekonomický.
Korečkové řetězové rypadlo
Připomeňme jméno Alphons Couvreux (1820 – 1890), francouzský podnikatel staveb, uváděný jako vynálezce korečkového řetězového rypadla, na které si v květnu 1860 podal patent.
První doložené použití jeho stroje na souši bylo v roce 1859. Couvreux použil některé ze svých rypadel k těžbě materiálu pro Ardenskou železnici. V letech 1863 až 1868 používali Francouzi korečková rypadla pozemního typu při hloubení Suezského průplavu. Sedmi stroji bylo vytěženo 6 milionů kubických metrů materiálu.
Některé z Couvreuxových strojů byly také použity při prvním, neúspěšném, francouzském pokusu vybudovat Panamský průplav v letech 1880 až 1889. Nicméně tak byla již tehdy třetina zemních prací na budoucím průplavu vykonána.
Korečkové rypadlo (pro práci na souši) je uváděno již v roce 1811 v Petrohradě v Rusku.
Stavby kanálů – velké uplatnění rypadel
Lopatová rypadla byla opět ve velkém užívána při druhé, tentokrát americké a úspěšné stavbě Panamského průplavu v letech 1901 až 1914. Zmiňuje se nasazení až 92 kusů těchto strojů. Jak dokládá obrázek z roku 1904 byla korečková rypadla nasazena i tam.
Na evropském kontinentu byla nesporně významná stavba severomořsko-baltského kanálu (Kielský průplav) v Německu, v letech 1887-1895, kde se uvádí nasazení 31 pozemních rýpadel. Z dobových obrázků je zřejmé, že to byla korečková rypadla, spolupracující s kolejovou dopravou vytěžené horniny.
Povrchový důl Hartmann
Do Čech byl dodán první lopatový bagr s objemem lopaty 0,75m³ v roce 1884. Bagr s parním pohonem, koncepčně vycházející ze strojů vyráběných tehdy v USA, byl dodán firmou Ruston, Proctor &Co. z Anglie. Bagr pracoval na uhelném povrchovém dole Hartmann v Ledvicích u Duchcova. Tento důl byl prvním skutečně lomovým provozem v severních Čechách.
Podnikatel Richard Hartmann byl příznivcem moderní techniky. Od dubna 1881 provozoval i první telefonní linku v Čechách z Ledvic na nádraží v Duchcově.
První korečkové rýpadlo, pokud je známo, používala u nás firma Lanna při stavbě přístavu v Ústí nad Labem v roce 1889. Rypadlo pocházelo ze strojírny v Lübecku.
Stroje Menck
Přelom 19. a 20. století znamenal i v českých zemích rozmach hospodářské činnosti, nutnost dopravních staveb a rozvoj těžby uhlí. K tomu bylo třeba výkonných strojů. V Německu se osvědčily a brzy se staly evropskou špičkou, lopatové bagry od firmy Menck-Hambrock (první moderní typ této značky vznikl v roce 1901). Stroje Menck se záhy objevily i v našich zemích. Firma LMG z Lübecku (Lübecker Maschinenbau Gesellschaft ) postavila první pozemní korečkové rypadlo v roce 1882. V roce 1898 postavila firma LMG také první elektricky poháněné rypadlo.
Rypadla a plovoucí jeřáb
Mezi českými výrobci se v oboru etablovala firma Bromovský, Schulz & Sohr (původně Märky, Bromovský & Schulz) z Hradce Králové. Ta ve svém katalogu již roku 1903 inzerovala vedle starších plovoucích korečkových rypadel i typy pozemních lopatových bagrů s parním pohonem.
V katalogu z roku 1905 je již také moderní korečkové rypadlo pozemního typu, vybavené dlouhým výložníkem se zakládacím pásovým dopravníkem. Těžko říci, zda takový stroj byl skutečně i vyroben, jeví se pravděpodobnější, že ne. Nicméně mimořádné technické schopnosti firmy dokládá stroj jiný, plovoucí jeřáb, který byl realizován v přístavu v Pule.
Regulace řek – málo českých strojů
Od domácích výrobců pocházelo v této době minimum strojů používaných v Čechách.
Velmi dobře je to patrné v obsáhlé publikaci Zdeňka Bauera „Stroje na stavbách 1849 – 1948" z roku 2011. V tuto dobu v Čechách začínaly významné stavby v oboru regulace řek. Zejména při úpravách toku středního Labe se hloubilo nové koryto, a při tom bylo nasazeno značné množství korečkových rypadel, obvykle pocházejících z Německa. Podobně tomu bylo v severních Čechách na povrchových dolech. Významnou roli tu hrála firma Robert Berndt z Mostu. Jejím přičiněním bylo ovšem nasazení německých strojů prakticky stoprocentní.
Kolesová rypadla
Kolesová rypadla jsou nejmladším typem kontinuálně pracujících dobývacích strojů, objevila se až okolo roku 1900. Ovšem přelomová pro vývoj těchto rypadel byla první polovina 30. let. Hlavní díl práce na poli vývoje strojů odvedly německé firmy Krupp a LMG .
Zpracoval: Ing. Vlastislav Smutný