Žula, rula, svor – šutry našich hor
Výjimka v tomto rýmovaném říkadle pro zapamatování hlavních hornin našich hor je i brdské pohoří, vytvořené převážně kambrickými slepenci (titulní foto), které jsou i převažující horninou naučné stezky "KLOBOUČEK" otevřené v roce 2018. Stezka vede z obce Obecnice až na vrchol Klobouček (703 m n. m.)
Brdy a okolí
Prvohorní oblázky slepenců z období Kambria asi před pěti sty miliony let byly vyplněny pojivem, které chemickými pochody proměnilo horninu v Brdech na kámen vzhledem i barevně podobný žule. Také v Kambriu se začali prvně objevovat v moři i známí živočichové trilobité, jejichž varianty lze najít v podbrdské oblasti vápencových lomů kolem Koněprus.
Bylo to v období, kdy neexistovaly kontinenty, jak je známe dnes. Kontinent na jižní polokouli nazvaný Gondwana se posunoval k severu.
Šumavské stezky
Pohoří tvořené hlavně žulou najdeme na Šumavě. Mezi oblíbené turistické trasy Šumavy patří i naučná stezka mezi Třístoličníkem a Trojmezím.
Trasa stezky vede nad Plešným jezerem .
Celá trasa je lemována skalními skulpturami žulových masivů a zároveň tvoří hranici s Bavorskem. Tuto náročnou trasu využívali převaděči, mezi něž patřil i Josefem Hasil, o kterém se můžeme dočíst v knize "Návrat Krále Šumavy".
Hrad Kunžvart
V nedalekém městečku Strážný, dříve zvaném Kunžvart, je vyznačena turistická cesta ke zřicenině strážního hradu Kunžvart, který vládne celému okolí.V jeho areálu je mystický a obětní skalní blok podobný viklanu.
Hrad je situován v první zóně Národního parku Šumavy za cedulemi se zákazem vstupu. Turista zde stojí před dilematem, zda pokračovat po značené turistické cestě a navštívit hrad nebo se řídit pravidly národního parku a návštěvu hradní zříceniny oželet.
Proč jsou žuly zrnité?
Žuly vznikaly prvohorními horotvornými pohyby v období Siluru a Ordoviku. I šumavské žuly patří k alkalicko-vápenatým hlubinným magmatům, které tvoří až osmdesát procent všech hlubinných vyvřelin. Tuhne-li magma hluboko v zemské kůře, klesá jeho teplota mnohem pomaleji a stejnoměrněji než na vzduchu. Teplotu také snižuje tlak a teplotně špatně vodivá okolní hornina nadloží. Proto žuly jsou stejnoměrně zrnité. Světlé skvrny v žule jsou tvořeny živci a tmavé až černé nejčastěji biotitem. Je zajímavé, že při tuhnutí magmatu čistý křemen krystalizuje jako poslední, až po slídách, plagyoklasech a ortoklasech. V přírodě se však převážně většina látek vyskytuje ve sloučeninách. Sloučeniny dvou látek tuhnou, nebo tají při nižších teplotách, než je teplota té nejníže tuhnoucí látky. Takže křemen ve sloučenině jako křemičitan (SiO2) krystalizuje mezi prvními sloučeninami v magmatu vznikajících žulových vyvřelin.
Text: Ing. Nikolaj Georgiev
Foto: N. Georgiev a V. Karasová