Věžový jeřáb Liebherr 42 KR.1 staví železniční koridor na Benešovsku
Jedna z největších investic v rámci dopravní infrastruktury u nás, je výstavba dvacetikilometrového úseku IV. železničního koridoru Sudoměřice u Tábora -Votice na trase Praha – České Budějovice. Modernizace úseku trati začala v roce 2018 s předpokládaným termínem dokončení v roce 2021 a s náklady převyšujícími podle veřejně známých zdrojů 7 miliard korun.
První v České republice
Nás ale na tuto stavbu přivedlo něco jiného než pokládka nových kolejí. Objektem zájmu je věžový, rychle stavitelný mobilní jeřáb Liebherr 42 KR.1, jeden z vrcholných produktů dané třídy tohoto světoznámého výrobce. Do své flotily jej v loňském roce zakoupil zhotovitel stavby, společnost OHL ŽS, a.s., specializovaná divize Dopravní stavby, středisko Mosty.
Podle vyjádření oficiálního prodejce v České republice, společnosti Liebherr-Stavební stroje CZ s.r.o., se jedná o první tento typ jeřábu u nás prodaný. Přitom v západní Evropě se tato technologie využívá naprosto běžně. Pořízení nové 42 KR.1 bylo během na dlouhou trať. Vyjednávání o pořízení jeřábu začaly už v roce 2010, obchod byl finálně uzavřen až na loňském veletrhu Bauma v Mnichově.
Za jeřábem jsme se vypravili do obce Heřmaničky nedaleko Benešova, kde je nasazen na stavbě železničního mostu. Pevně ukotvený na speciálně připraveném stanovišti zdvihá do výšky více než 20 metrů materiál na stavbu mostovky.
Věžový jeřáb Liebherr 42 KR.1
O samotném jeřábu nám informace poskytuje specialista na slovo vzatý, regionální zástupce divize „věžové jeřáby" společnosti Liebherr-Stavební stroje CZ s.r.o., Pavel Buriánek:
42 KR.1 je rychle stavitelný věžový jeřáb s možností našplhání až do maximální výšky háku 28 metrů, s maximální nosností 4 tuny a s maximální délkou vyložení 36 metrů. Jedná se o provedení bez kabiny, řízené obsluhou prostřednictvím dálkového ovládání.
„V Rakousku nebo Německu je provedení bez kabiny mnohem běžnější než na českém trhu. Obsluha jeřábu může být přítomna jak při vázání břemene, tak i u jeho ukládání a má větší přehled, než z kabiny kdy je naváděna prostřednictvím vysílaček. To platí pro rychle stavitelné věžové jeřáby s dolní otočí," porovnává trendy v různých zemích Pavel Buriánek, zástupce společnosti Liebherr.
Podvozek je srdce jeřábu
Nedílnou součástí jeřábu je, jak už bylo v úvodu článku zmíněno, samotný podvozek. Jedná se o pásový podvozek s namontovanou nástavbou věžového jeřábu se spodní otočí. Ta se vyrábí ve výrobním závodě věžových jeřábů v německém Biberachu a tvoří tak srdce celého jeřábu. Liebherr umí vyrobit otoče v průměru od 60 cm do 6 metrů, přičemž ty největší najdou uplatnění u větrných elektráren o výkonu až 2 MW.
„Důležité pro životnost otoče je také to, aby jeřáb pracoval v rovině a ne zešikma. Pro tyto účely je na základně nainstalována speciální libela, která hlídá, aby byl jeřáb v rovině. K udržení správné pozice pomáhají jeřábu masivní hydraulicky vysouvatelné patky," doplňuje Pavel Buriánek.
Výhody koncepce a konfigurace
Koncepce a konfigurace nové 42 KR.1 je pro zhotovitele stavby výhodné hned z několika důvodů. O specifikách jeřábu se přímo na stavbě zmiňuje také Petr Zbraněk, ředitel divize Dopravní stavby společnosti OHL ŽS, a.s.: „Tou největší výhodou je, že pokud je rovný terén, dokážeme jeřáb díky integrovanému podvozku sami pomocí dálkového ovládání přemístit mezi jednotlivými stanovišti bez toho, že bychom jej museli nějak demontovat."
Jak často dochází k přesunům jeřábu na jiné stanoviště je individuální; u výstavby mostovky pracuje z jednoho stanoviště zhruba 4 – 5 týdnů. Co se týče pojezdu, tak maximální rychlost ve sbaleném stavu je 25m/min.
Dva způsoby napájení
Provoz jeřábu je plně elektrický, takže jeho provoz probíhá v téměř naprosté tichosti. Možné jsou dva způsoby napájení: pokud je na místě nasazení elektrická přípojka jako tady v Heřmaničkách, jede jeřáb na staveništní proud. Pokud přípojka chybí, je jeřáb vzadu opatřen vlastní elektrocentrálou o výkonu 65 kVA. „Vlastní generátor je velkou výhodou. Jiné věžové jeřáby nedisponují takovou výbavou a tak zdroj el. energie musíme obstarat samostatně ," říká Petr Zbraněk a dodává: „Navíc tam máme zásuvky na 400 a 220 V, takže můžeme na stavbě napájet i další spotřebiče, jako je třeba vrtačka nebo vibrátory na betonáž."
Bezpečnostní prvky
Zatímco obsluha pokládá pracovní koš nedaleko od nás, ptám se, jak jsou tyto jeřáby vybaveny po stránce bezpečnosti. „Nahoře na výložníku jsou koncové spínače, které hlídají přetížení. Při maximální délce vyložení 36 metrů je nosnost 1,2 tuny, těsně u věže se pak nosnost zvyšuje až na 4 tuny. Pokud snímače zaznamenají vyšší zátěž, jeřáb zatroubí a sám se vypne," vysvětluje Pavel Burianek a dodává, „Pro případ nouzového odstavení je navíc jeřáb vybaven „emergency" tlačítkem pro vypnutí ze země; tlačítko se nachází vzadu na elektrocentrále."
Jeřáby této kategorie jsou standardně uzpůsobeny pro provoz až do minus 25°C, i když v praxi se samozřejmě v těchto podmínkách nedělá. Liebherr nicméně dokáže namontovat i speciální anti-mrazovou ochranu; například pro jeřáby, které jsou exportovány na Sibiř. Co se týče povětrnostních podmínek, bezpečný provoz je limitován rychlostí větru maximálně 20 m/s. Při rychlosti vyšší by měl jeřábník stroj odstavit.
Pro práci při nízkém stupni viditelnosti je na spodní straně výložníku nainstalována sada výkonných halogenových světlometů. Liebherr neustále své typové řady jeřábů zdokonaluje. Novější generace jeřábů jsou dále vybaveny například funkcí LOAD+. Stiskem tlačítka dojde k jednorázovému zvýšení únosnosti jeřábu až o 20 %. To se hodí například v případech, kdy je potřeba přemístit na nějakou vzdálenost o 300 kg víc než je běžné. „Pohony se sice zpomalí, ale vy tam ten náklad dostanete," vysvětluje Pavel Buriánek.
Multifunkční pomocník
Rychle stavitelný jeřáb Liebherr 42 KR.1 na pásovém podvozku je špičkovým dílem světa znalého výrobce, jakým Liebherr v kategorii jeřábů nepochybně je. Je to tichý, výkonný, bezpečný a hlavně multifunkční pomocník na všech výškových stavbách. Může být výrobcem dovybaven do požadované konfigurace, samozřejmostí je proškolení a potřebný servis.
Text a foto: Jan Rybář
Článek byl redakčně upraven.