- Zveřejnila Vladimíra Štěpánková
- Kategorie 2020 / 2
Nad krajinou se vznáší kamení
...aneb Nákladní lanová dráha Černý Důl – Kunčice nad Labem KVK. Poněkud poetický nadpis článku neznamená, že by byla v následujících řádcích řešena problematika nadměrného rozletu horniny při provádění trhacích prací nebo nastíněna obava z možného nefungování zemské přitažlivosti.
Řeč bude o technických zařízeních, které se v minulosti celkem běžně používaly pro přepravu kusových materiálů, a které téměř zcela zmizely v propadlišti dějin - o nákladních lanových dráhách. Pokud ještě na chvíli zůstaneme v minulosti, tak např. obyvatelé Ostravy mohli v 1. polovině 20. století při pohledu k nebi napočítat až 10 nákladních lanovek, lanovkou se dopravoval vápenec ze Solvayových lomů na překladiště státní dráhy a ve výčtu existujících a do dnešní doby zaniklých nákladních lanovek by bylo možné ještě nějakou chvíli pokračovat. Jedna ale zůstala a je stále v provozu.
Liniová stavba
Lidem, kteří žijí mezi Vrchlabím a Trutnovem je pohled na nákladní lanovou dráhu, která protíná krajinu mezi Černým Dolem a Kunčicemi nad Labem celkem běžný. Naopak pro ty, kteří ji podjíždějí po silnici v Dolním Lánově nebo po silnici mezi Lánovem a Čistou poprvé, je to pohled jistě neobvyklý a mnozí z nich si možná kladou otázku, k čemu taková liniová stavba slouží.
Nákladní lanová dráha, kterou provozuje organizace Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. (dále jen KVK) je používána k přepravě vápence z lomu v Černém Dole (obr. č. 1) do závodu v Kunčicích a svou délkou cca 8 350,0 m se řadí k nejdelším provozovaným nákladním dráhám ve střední Evropě (obr. č. 2).
Historie vzniku nákladní lanové dráhy
Počátkem 50. let minulého století vyvstala potřeba navýšit výrobu cementu, vápna a vápenických výrobků s tím, že zpracovatelské závody měly být umístěny v blízkosti vhodných ložisek vápenců. Výrobní kapacita závodů a jejich rozmístění měly umožnit zásobovat uvedenými výrobky území v rozsahu tehdejších krajů. V té době v oblasti Podkrkonoší vyrábělo vápno a vápenické výrobky několik lokálních závodů. Jedním z nich byl závod v Černém Dole. Na základě provedeného geologického průzkumu ložiska vápenců Černý Důl bylo rozhodnuto, že ložisko, těžené od konce 18. století je množstvím zásob a jejich kvalitou vhodné pro zásobování zpracovatelského závodu, který by splňoval požadavek výrobní kapacity výroby vápna, vápenného hydrátu a mletých vápenců. Výrobní závod byl nakonec umístěn do obce Kunčice nad Labem, a to z důvodu možnosti propojit železniční vlečkou vlastní závod s významným železničním uzlem v Kunčicích a tím zajistit expedici výrobků v té době nejběžnějším způsobem - železniční dopravou. Zároveň byla, jako nejvhodnější možnost dopravy vápence z Černého Dolu do Kunčic, zvolena přeprava pomocí nákladní lanové dráhy.
Dokonalý projekt
Nákladní lanovou dráhu vyprojektoval a postavil dnes již neexistující národní podnik Transporta Chrudim v létech 1959 až 1963. Její délka je cca 8 350,0 m, nakládací stanice (obr. č. 3) je umístěna blízkosti lomu Černý Důl, vykládací stanice (obr. č. 4) přímo v závodě v Kunčicích nad Labem. Na své cestě křižuje lanovka silnici spojující Vrchlabí a Trutnov (viz obrázek č. 5), silnici vedoucí obcí Dolní Lánov (viz obr. č. 6), železniční trať mezi Trutnovem a Starou Pakou, železniční vlečku společnosti KVK a několik polních a lesních cest. Všechna tato místa jsou chráněna v případě pádu kamene nebo vozíku na zem ochrannými sítěmi. Vzhledem k tomu, že je mezi nakládací stanicí, která je ve výšce cca 600,0 m n. m. a vykládací stanicí ve výšce cca 450,0 m n. m. výškový rozdíl cca 150,0 m, využívá se k pohybu vozíků na trase hmotnost tzv. plné strany, tedy té poloviny lanové dráhy, po které se pohybují naplněné vozíky z kopce dolů směrem ke Kunčicím. Jedná se tedy o spádovou a díky systému nosných lan a tažného lana zároveň dvoulanovou lanovku.
Kotvení a přepravní kapacita
Na trase lanové dráhy je umístěno celkem 49 podpěr, nejvyšší podpěra je vysoká 40,0 m (obr. č. 5), a 8 kotevních a napínacích stanic (obr. č. 7). Z důvodu snadnější manipulace, oprav a údržby není nosné lano o průměru 45 mm (obr. č. 8) na plné a 35 mm na prázdné straně (strana s prázdnými vozíky, které se vrací do Černého Dolu) vcelku, ale je rozděleno do úseků, které jsou vymezeny uvedené kotevní a napínací stanice.
Po trase lanové dráhy se v ideálním případě pohybuje rychlostí 3,15 m/s 265 vozíků (obr. č. 9), vozík váží 450,0 kg a jeho přepravní kapacita je cca 750,0 kg, za jednu směnu je lanovka schopná přepravit cca 800,0 tun vápence. Vzdálenost mezi vozíky je cca 63,0 m. Vozíky se připojují k tažnému lanu, které je „nekonečné", pomocí čelistí a vlastní váhy vozíku. To umožňuje připojovat vozíky k tažnému lanu po jejich nasypání nebo vysypání bez nutnosti lanovku zastavovat.
Pohon a ovládání lanovky
K pohonu lanovky je určen elektromotor o výkonu 130 kW umístěný v nakládací stanici. Jeho úkolem je lanovku rozjet, dát ji prvotní impuls k pohybu. S ohledem na samotížnou schopnost lanové dráhy (plná strana přetahuje prázdnou) je potom jeho úkolem lanovku přibržďovat na požadovanou rychlost 3,15 m/s a současně vyrábět elektrický proud pro potřeby provozu Černý Důl.
Obsluhu lanové dráhy v nakládací stanici tvoří 3 pracovníci: strojník, který spouští a vypíná lanovku a kontroluje její chod pomocí instalovaných kontrolních a měřicích zařízení, pracovník, který nasypává vozy a pracovník, který provádí běžnou údržbu, průběžný úklid pracoviště a kontrolu zásobníků vápence. Ve vykládací stanici tvoří obsluhu 2 pracovníci, jeden otáčí a zajišťuje vozy po vysypání vápence do násypky, obsluhuje vozy a druhý opět provádí běžnou údržbu a průběžný úklid pracoviště. Všichni pracovníci, jak v Černém Dole, tak i v Kunčicích, se na uvedených pracovištích po cca 1 hodině střídají.
Ovládání lanovky je zajišťováno pomocí GSM sítě a SIM kartami, obsluhy ve stanicích se domlouvají pomocí telefonů nebo radiostanic.
Legislativa, kontroly a monitoring
Kromě běžných právních předpisů se montáž, údržba, opravy a provoz nákladní lanové dráhy řídí normou ČSN 27 3205 platnou od 1. 7. 1967. Norma stanoví rozsah a termíny kontrol nosných lan (poškození „Z" zámků, kterými je duše lana opletena), tažného lana (úbytek průměru lana a počet zlomených drátů) a dále kontroly podpěr, kotevních a napínacích stanic, technických zařízení umístěných ve stanicích apod.
Během provozu je lanová dráhy kontrolována pomocí kamer, které jsou umístěny u podpěr č. 14 a č. 33 a pomocí čipu, který je umístěný na každém voze a snímaný na vybraných podpěrách. Tento systém umožňuje informovat strojníka o případné ztrátě vozu na trase případně jiných havarijních stavech.
-
Obrázek č. 1 Lom Černý Důl Obrázek č. 1 Lom Černý Důl
-
Obrázek č. 2 Trasa nákladní lanové dráhy Obrázek č. 2 Trasa nákladní lanové dráhy
-
Obrázek č. 4 Vykládací stanice Obrázek č. 4 Vykládací stanice
-
Obrázek č. 5 Nejvyšší podpěra na trase Obrázek č. 5 Nejvyšší podpěra na trase
-
Obrázek č. 6 Křížení trasy se silnicí a zástavbou obce Dolní Lánov Obrázek č. 6 Křížení trasy se silnicí a zástavbou obce Dolní Lánov
-
Obrázek č. 7 Kombinovaná kotevní a napínací stanice Obrázek č. 7 Kombinovaná kotevní a napínací stanice
-
Obrázek č. 8 Nosné lano Obrázek č. 8 Nosné lano
-
Obrázek č. 9 Vozík lanové dráhy Obrázek č. 9 Vozík lanové dráhy
https://lomyatezba.cz/2020/2020-2/item/1043-nad-krajinou-se-vznasi-kameni-aneb-nakladni-lanova-draha-cerny-dul-kuncice-nad-labem-kvk#sigProGalleriafc1c0c27c6
Další informace o nákladní lanové dráze, jejích parametrech a fotografie lze nalézt na www.kvk.cz.
Text: Ing. Petr Machek
Fotografie v závěrečné číslované galerii: Archiv KVK