Toulky Banskou Štiavnicí

Dramatická historie

Území města bylo osídlené Kelty už v 3. – 2. století p.n.l., kteří zde těžili zlato. Nejstarší písemná zmínka o městě je z roku 1156, kde se vzpomíná jako terrabanensium – zem horníků. V 13. století do Banské Štiavnice přišli osadníci z Tyrolska a Saska začali těžit stříbro přímo na území města.

V pol. 15. století zažilo město plenění a vraždění, postihlo jeji ničivé zemětřesení, po kterém bylo znova vybudováno. V 16. století přebralo město do svých rukou těžbu na území Banské Štiavnice, byl přestaven farský kostel a dnešní Starý zámek, který sloužil jako protiuherská pevnost, později bylavybudována další pevnost Nový zámek proti nájezdům osmanských Turků. Dnes je Nový zámek jednou z krásných dominantměsta.

Stříbrný věk

V polovině 18. století zažívala Banská Štiavnica svůj zlatý - „stříbrný věk". Bohaté báňské výnosy, inovativní technické řešení a triky, používané při těžbě zhutňování cenných kovů a přítomnost vědeckých kapacit, vyústily v roce 1764 ke vzniku Akademie – první technické univerzity na světě. Založila ji Marie Terezie a jejím prvním profesorem byl Mikuláš Jacquin. V tomto období byli nejaktivnější stavitelé jezuité, kteří obnovili kostely a iniciovali vznik Kalvárie. Bylo zde sídlo královského horního a celního úřadu. V 18. století byla Štiavnica s poddanými dědinami s cca 20000 obyvateli druhým největším sídlem na Slovensku těsně po Bratislavě.

Kopcovitý terén

Složitost kopcovitého terénu a fakt, že přímo ve městě probíhala hornická těžba, představovala těžké podmínky pro stavbu domů a ulic a celého města. Dnešní ucelená podoba např. náměstí Sv.Trojice se začala modelovat až v 16.století, kdy gotické domy vyrostly do renesančních později barokních paláců a rezidencí bohatých těžařů. Původní báňské štoly u domů se staly chladničkami na víno a potraviny.Přímo z hlavního náměstí je možnost dnes sfárat do baně a to v muzeudomu Berggericht, kde jsou zpřístupněné úseky báňských štol.

Atmosféra města

Hlavní štiavnické obchodní korzo připomíná velkoměstské obchodní ulice. Až do začátku 19. století tu byla ponurá podloubí, která nahradila slunečná kamenná trasa, přeplněná obchůdky a kavárnami. Dnes se snaží přiblížit živé atmosféře začátku 20.století, která je zachycená na starých fotografií.

Báňská klepačka měla speciální funkci. Zvon ve věži nahrazovalo dřevěné klepací zařízení, které podle starodávných tradicí oznamovalo horníkům začátek fárání, požár či hornické neštěstí. Dnes je zde příjemná kavárna.

Štříbrná ulice je nejstarší ulice v městě, postavená na břehu potoka Štiavnička, po kterém město jmenuje. V suterénech domů zůstaly zabudované jednoduché kamenné románské domy, napojené na labyrint báňských štol. Po století se domy nastavovaly, přestavovaly. Jejich interiéry jsou přeplněné kamennými portálya stropními a nástěnnými malbami.

Uličky pod Glanzenbergom – na sluneční stráni ve strmém svahu se kompaktní zástavba historického jádra uvolňuje do roztroušené zástavby s hornickými přízemními domy. Toto strmé úbočí má provrtané podzemí jako ementál. Domy jsou těžko přístupné, mnohde vede k domu jen strmý úzký chodník nebo dřevěné schodiště.

Dolná Růžová ulice je tichá slunečná ulička s převahou dvojpodlažních měšťanských domů, patří k oblíbeným turistickým trasám. Domy tu vznikaly od 16. století a téměř v každém najdete malý dvorek a báňskou štolu vykřesanou do svahu. Domy v minulosti patřily báňským úředníkům, notářům, profesorům akademie či řemeslníkům aobchodníkům. V současnosti obyvatelé ulice realizují projekt na její zkrášlení a oživení. A velmi se jim to daří.

Kalvárie– další dominata Banské Štiavnice ajedna z nejkrásnějších kalvárií v Evropě. Z vrcholu je zároveň překrásná vyhlídka na Bánskou Štiavnici a Sitno, nejvyšší vrch Štiavnických hor.

Salamadrové dny – První zářijový týden se každoročně pořádá při příležitosti dne horníků a geologie Dny salamandra. Celé město vzpomíná velkou slávu města spojenou nejvíce s těžbou stříbrných rud, součástí slavností je večerní průvod v historických kostýmech.

Baňské muzeum v přírodě

Na okraji města pod tajchem Klinger se v přírodě rozkládá Báňské muzeum v přírodě. Jako nejstarší tématickynejrozsáhlejší báňská expozice na Slovensku ukazuje vývoj rudného hornictví ve středoevropském prostoru od středověku do konce 20. století.Při vstupu je umístěná velká Geologická naučná expozice ze Slovenska.

Nejvzácnější exponát

V podzemní expozici je to „Gápel" na koňský pohon, který je jediný stroj-motor od doby báňského výtahu, který se na Slovensku zachoval.

Povrchové expozici jednoznačně kraluje „Kachelmanov"vodosloupcový tažný stroj, přemístěný ze šachty Lill v Hodruši. Je to památník slavné éry těchto strojů, které zachránily báňskoštiavnické hornictvo od zániku a stály v čele technického pokroku v celosvětovém měřítku.

Prohlídku podzemí absolvujete vystrojení přilbou, pláštěm a lampou, což je jedinečný zážitek.

Nechte se unášet historii a neobyčejným půvabem tohoto města, báňská atsmoféra na Vás bude dýchat ze všech stran.

Z Banské Štiavnice