Kolos v Utahu Bingham – největší měděný povrchový důl na ve světě

Světové zásoby jsou odhadovány na 540 miliónů tun, přičemž v roce 2008 se vytěžilo 15,4 miliónu tun mědi na světě.

Největšími producenty tohoto kovu jsou Chile, USA, Peru, Čína a Austrálie. Měď je nejlepším vodičem elektrického proudu, a proto je její největší spotřeba v elektrotechnickém průmyslu. Používá se na dráty, antény, vinutí cívek elektromotorů a transformátorů. Dále se využívá ve formě měděného plechu, a to jak v umění, tak jako střešní krytina. Důležité jsou i slitiny z mědi – bronz používaný na výrobu ložisek, ozubených kol, soch a mincí a mosaz, ze které se vyrábí například kování.

Na světě existuje asi deset druhů ložisek mědi. Naleziště Bingham patří do typu porfyrových měděných rud, které jsou sice poměrně chudá, zato velkých rozměrů a dnes nejdůležitějším zdrojem mědi.

Vznik a historie

Důl Bingham je největší povrchový měděný důl a zároveň nejrozsáhlejší povrchový důl na světě. Jde o nejproduktivnější důl mědi v historii vůbec. Leží přibližně 40 kilometrů jihozápadně od města Salt Lake City v pohoří Oquirrh Mountains ve státě Utah. Ložisko měděných porfyrových rud zde vznikalo počátkem oligocénu v období před 39,8 – 36,6 miliony lety. Jednalo se o nejmladší ložiskotvornou epochu v Kordillérách, kdy vznikaly ložiska i dalších rud - zlata, stříbra, molybdenu, rtuti, berylia a v malé míře i uranu. Měď zde objevili bratři Sandford a Thomas Binghamové v polovině 19. století a těží se od roku 1906.

Důl v číslech

Rozměry dolu jsou opravdu kolosální: hlouba 970 metrů, šířka 4 kilometry a plocha 7,7 kilometrů čtverečních.

Kromě hloubky (od roku 1993 se zvětšila o 165 metrů) se rozměry dolu přes dvacet let nezměnily. V roce 1993 měl důl padesát tři etáží o průměrné výšce 15,2 metrů. Pokud se i další etáže budovaly o stejné výšce, znamenalo by to, že důl má dnes šedesát čtyři etáží. Hloubka dolu v porovnání s dnešními mrakodrapy – nejvyšší americký mrakodrap Willis Tower (dříve Season Tower) v Chicagu má 442 metrů, nejvyšší mrakodrap na světě Burdž Chalífa v Dubaji má 828 metrů. Podle objemu zásob je ložisko pravděpodobně třetí největší ložisko porfyrových rud na světě a největší na severní polokouli. Binghamská ruda obsahuje v průměru 0,6 procent mědi.

Objem těžby

Od začátku těžby do roku 1993 zde bylo vytěženo 5 miliard tun materiálu z něhož se získalo více jak 12 miliónů tun mědi. Uvádí se, že za tuto dobu byla vytěžena měď v hodnotě vyšší jak osminásobek výnosu ze zlaté horečky na Klondiku a v Kalifornii. Dle odhadů z roku 2004 se od roku 1906 vytěžilo 17 milionů tun mědi, 386 tisíc tun molybdenu, 5900 tun stříbra a 715 tun zlata. Získaná měď pokrývá dvacet pět procent amerického trhu. Jako doprovodný produkt při procesu tavení vzniká přibližně 1 milion tun kyseliny sírové ročně. Kolem dvou třetin ze všech utažských minerálů pochází právě z tohoto dolu.

Modernizace

V polovině 80. let minulého století se vlivem několika faktorů, například poklesem ceny mědi, zvýšením nákladů na pracovní sílu, poklesem obsahu mědi v rudě, důl dostal na pokraj své životaschopnosti. Proto byl tehdy vypracován a realizován modernizační program, který měl za úkol důl vzkřísit a přeměnit ho na efektivní důl, takový jaký je dnes. Do projektu bylo investováno 400 miliónů dolarů. Drcení těžené suroviny se přestěhovalo přímo do dolu, blízko dolu se postavila nová mlecí a flotační zařízení, zmodernizovala se doprava a další potřebná zařízení. Dnes se zde nachází jedna z nejmodernějších hutí na světě, která zachytí přes devadesát devět procent vypuštěného oxidu uhličitého.

Sesuv v roce 2013

V dubnu loňského roku důl postihla nešťastná událost – masivní sesuv půdy. Na severovýchodní stěně došlo v noci ke dvěma samostatným skalním lavinám, které zavalily dvě třetiny dna. Celkový objem hmot činil šedesát pět miliónů metrů krychlových. Protože se důl nachází v oblasti s hustou regionální sítí seismometrů a infrazvukových senzorů, byly zaznamenány známky rostoucí nestability už od začátku roku. Geotechnici z důvodu obávaného nebezpečí vyklidili prostor měsíc před skalními lavinami. A tak se sesuv stal jedním z nejlépe senzorovaných sesuvů v historii. Skalní laviny měly průměrnou rychlost 31,3 m/s, přičemž nevětší dosažená rychlost podle odborníků byla minimálně 44,7 m/s.

Doba každého sesuvu trvala extrémně rychle - pouze devadesát vteřin v rozmezí hodiny a půl. V průběhu šesti dnů po sesuvu bylo zaznamenáno v důlní oblasti šestnáct dalších seismických událostí – malých zemětřesení. Tím se tento sesuv stal prvním známým sesuvem, který spustil zemětřesení. Původně se předpokládalo, že právě zemětřesení způsobilo skalní laviny, ale záznamy ukázaly, že to bylo naopak. Tato událost si nevyžádala žádnou lidskou oběť ani ublížení na zdraví, ale byla zničena nebo poničena část komunikační sítě, zasypané některé stroje (tři ze třinácti lopatových rypadel, čtrnáct ze sta nákladních automobilů, několik buldozerů a grejrdrů). Následkem neštěstí se těžba snížila o padesát procent a bylo propuštěno sto zaměstnanců. Způsobené škody se vyšplhaly do výše jedné miliardy dolarů, tím se sesuv stal nejdražším a největším nevulkanickým sesuvem v americké historii. Velké skalní laviny si podle statistik vždy vyžádaly oběti na lidských životech. V dole Bingham k tomu díky monitorovacímu systému, a tím včasnému varování, nedošlo.

Vlastník

Měděný důl má jednoho vlastníka a to společnost Kennecott Utah Copper Corporation, která je stoprocentní dceřinou společností britsko-australské nadnárodní metalové a těžební firmy Rio Tinto Group, která vznikla roku 1873. Jejíž dceřiné společnosti vlastní nebo jsou spolumajiteli také diamantového dolu Argyle v Austrálii a diamantového dolu Diavik v Kanadě, o kterých se píše v čísle 3/2012.

Důl je od roku 1966 zapsán do seznamu Národních historických památek Spojených států. V areálu dolu je turistické centrum, a pokud mají návštěvníci zájem, mohou se zúčastnit i dvou hodinové prohlídky.

Zdroje:

• Special Issue on Utah: Reprint of Rocks and Minerals Utah Special, Frank DeCourten, et al
• www.universityherald.com
• www.geosociety.org
• www.geology.cz
• geologie.vsb.cz
• www.21stoleti.cz
• www.wikipedia.org