Vladimíra Štěpánková

Vladimíra Štěpánková

Vydavatelka a šéfredaktorka časopisu LOMY A TĚŽBA

Butchartovy zahrady – zahrady v lomu

Vytěžené lomy nabízejí mnoho možností využití. Jedním z příkladů, jsou překrásné Butchartovy zahrady, které se nacházejí v Kanadě, Britské Kolumbii na ostrově Vancouver nedaleko města Victoria.

Editorial 1 / 2019

Vážení čtenáři, nový rok už je v plném proudu a s ním přichází i plno technických novinek. Před několika dny skončil již 89. ročník AUTOSALON Ženeva, nejvýznamnější událost světového motorismu. Prodalo se zde nejdražší auto všech dob, Bugatti La Voiture Noire, v překladu „černé auto", které získal vážený zákazník Bugatti.

Jubilejní 60. ročník MSV byl česko-slovenský

Brněnské výstaviště žilo začátkem října průmyslem a nejvyspělejšími technologiemi. Expozice 1651 vystavujících firem z 32 zemí obsadily plochu více než 45 tisíc m2. Vysoký byl také zájem návštěvníků, kterých přišlo více než 80 tisíc.

Editorial 4 / 2018

Vážení čtenáři, podzimní čas končí, rybníky jsou vyloveny, bohatá úroda je sklizena, sklepy plné uhlí či dřeva, auta přezuta, takže zima může přijít. Horská střediska jsou v plné přípravě na sezónu a lákají lyžaře na zimní pobyty. Mnozí si ještě zpříjemňují předvánoční čas návštěvou termálních rájů na Slovensku či Maďarsku.

Kloubový dempr Terex TA300 v lomu Chornice

Již tři měsíce naplno pracuje v těžbě kloubový dempr Terex TA300 v lomu Chornice, patřící společnosti Eurovia Kamenolomy, a.s., která je členem Skupiny EUROVIA CS 2010. Dempr dodala společnost Austrobaumaschinen s.r.o., která je výhradním distributorem demprů Terex Trucks v České republice.

Editorial 3 / 2018

Vážení čtenáři, voda je život. Letošní suché letní měsíce nám připomněly, jak je voda pro nás důležitá a jak je nutné s ní dobře hospodařit. Někdy se ale promění v nespoutaný živel, proti kterému jsme bezbranní a pak si uvědomíme, jakou sílu a energii voda má.

Hana Wichterlová – první dáma českého sochařství

Hana Wichterlová, narozená 2. března 1903 a její o deset let mladší bratr Otto Wichterle, vynálezce kontaktních čoček, pocházeli z rodiny bohatých prostějovských průmyslníků – strojírenské závody Wichterle a Kovařík (Wikov).

Kremnická mincovna – nejstarší kovoobráběcí závod v Evropě

Kremnická mincovna je jedním z nejstarších nepřetržitě vyrábějících podniků na světě. Mincovna vznikla v Kremnici, v jejímž okolí v podzemí sedmi kopců byla velká naleziště zlata. Uherský král Karol Róbert z Anju 17. listopadu 1328 povýšil Kremnicu z osady na svobodné královské město a zároveň ji přidělil prililegium na provozování mincovny. Mince, které se zde začaly razit ze zlata ryzosti 23 karátů a 9 grénů vznikly podle vzoru mincí z Florencie a zpočátku se jim říkalo florény. Latinský nápis na obdobné zlaté minci města Benátky končil slovy „iste ducatus" lidé tomuto druhu mincí začali říkat dukáty.

01

 

Dukáty, tolary, medaile

Všechny kremnické dukáty se vyznačovaly vysokou a stálou ryzostí zlata, díky tomu byly ve středověku považovány za nejtvrdší měnu ve střední Evropě. Podle dochovaných záznamů jich v Kremnici za celou historii vyrazili 21,5 miliónů kusů. Pomineme-li jejich historickou hodnotu, celková hodnota by při dnešních cenách zlata představovala jednu miliardu dolarů.

Kremničtí mistři ovládali výjimečné technologie rafinace zlata. Rozsah zlaté produkce kremnické mincovny dokládá dobová statistika. Podle ní se zde v období 14. a 16. století zpracovávalo 1500 kg zlata ročně a vyrazilo se 400 tisíc dukátů. Zároveň se ještě razily mince ze stříbra, přičemž jejich celková roční hmotnost se pohybovala od 3 do 6 tun.

Poslední dukáty jako státní platidlo se v Kremnici vyrobili v roce 1881. Kremnická společnost jako jedna z prvních mincovnic začala v roce 1499 s ražením stříbrných tolarů. S ražením mincí technologicky úzce souvisí také ražení medailí, které taky proslavili kremnickou mincovnu, s jejich ražením se začalo koncem 15. století.

Špičková technologie

Uhersko mělo během středověku více mincoven, např. v Bratislavě, maďarské Nagy Banyi či rumunské Alba Júlii. Kremnická mincovna však všechny překonávala, co do technologického zpracování i do velikosti produkce. Období nejvyšší produkce prožívala mincovna za panovnice Marie Terezie, kdy se v Kremnici razilo větší množství mincí než ve všech mincovnách monarchie dohromady.

kremnica

Podnik byl vzhledem k charakteru výroby taky střediskem používání špičkových technologií a konstrukcí strojů. Prvním známým razícím strojem byl rok 1565 uvedený padací stroj (Fallwerk), připomínající svým způsobem použití beranidla, používané i dnes ve stavebnictví na zarážení kůlů.

Vřetenový razící stroj – Balanciér

Období největší slávy kremnické mincovny provázelo používání vřetenového razícího stroje – balanciéra. Toto zařízení zavedl v Kremnici v roce 1710 známý technik, rytec a medailér švédského původu, Daniel Warou. Na tom stroji bylo možné razit mince moderním způsobem, který se používá dodnes. Kremnice se tak stala prvním místem použití balanciéra na ražbu mincí ve střední Evropě. Podle kremnického vzoru začali tuto techniku používat v mincovnách ve Vídni, Praze i v Rusku.

stroje

Nejvýkonnější mincovna

Od začátku 16. století kremnické mincově patřila pozice nejvýkonnější mincovny na území pod vládou Habsburků. Po rakousko-uherském vyrovnání byla jedinou mincovnou v Uhrách a po roce 1918 byla jedinou mincovnou v Československu. Ne jinak to mu je po osamostatnění Slovenska v roce 1993.

Dotkly se jí přímo události během obou světových válek. Po první zůstaly z mincovny jen prázdné budovy, celé zařízení a zásoby skončily v Budapešti. Na konci druhé světové války německé komando výbušninami zničilo zařízení celé razírny. V obou případech se podnik v krátkém čase vzpamatoval a to díky velké pomocí všech zaměstnanců. Uvedení nové měny do oběhu bylo v životním zájmu státu.

Novodobá historie mincovny

V roce 1986 se dokončil nový závod za městem, do kterého se přesunula celá výroba mincí. V původní budově zůstala produkce medailí. Do začátku 90. let minulého století byla jediným výrobcem mincového oběživa pro Československo. Od 1. ledna 1993 si plní tuto úlohu ve službách Slovenské republiky, 23. leden 1993 se stal dnem zrodu nových slovenských mincí, začala ražba prvních slovenských desetikorun.

02

V závěru roku 2008 vyrazila Mincovna Kremnice nové slovenské euromince. Ty už byly vyrobené v nové moderní razírně, která vnikla generální rekonstrukcí výrobních prostorů v původní budově v historickém centru Kremnice, kde mincovna stojí už od 15. století.

03

Export

Mincovna je dnes výrazně exportující firma, vyváží 80% produkce. V současné době razí slovinské mince, razili mince pro Kypr a připravuje se další realizace dodávek pro Bangladéš. Do podnikatelské kategorie spadá i ražba replik historických mincí a medailí. Razí každoročně také nové náměty pro numizmatiky.

Kremnická mincovna je jedním z přibližně 80 podniků svého druhu na světě. Je ztělesněním symbiózy minulosti a přítomnosti, města a podniku. Je výrobním podnikem a zároveň stánkem kultury a umění, symbolem státní svrchovanosti. Povinnost navazovat na minulost a rozvíjet úroveň vývoje nejlépe vystihuje text medaile, vydané při příležitosti nové razírny mincí „Slávné dědičstvo zachovám a zvelebím".

Zdroje:
Kremnická mincovna archiv
www.mint.sk
www.google

 

Back to top