• Zveřejnil 
  • Kategorie 2014 / 3
  • Zobrazeno 1609 krát

Vodní cesty (2): Ve světě jsou v módě!

V našich novinách se nedočteme o projektech, které jsou právě nyní připravovány nebo realizovány po celém světě! Několik příkladů za všechny

Autor článku

Jiří Kotrba, ředitel Strojírny Podzimek

Tomáš Kolařík, Plavba a vodní cesty o.p.s.

NĚMECKO

O našem severním sousedovi se říká, že je velice ekologický a že klade velký důraz na železniční dopravu včetně výstavby vysokorychlostních železnic. Ale proč Němci nemají snahu, tak jako ČR, prosazovat stavbu nových vodních cest? - Protože již mají síť vodních cest dokončenou! Německo se ale v současné době věnuje masivní modernizaci svých takřka 5 000 km mezinárodních vodních cest. Největší stavbou poslední doby na německých vodních cestách byl 1 km dlouhý průplavní most u Magdeburku propojující vodní cesty Mittleland Kanal a Elbe-Havel-Kanal mimoúrovňově nad řekou Labem.

Průplavní most Magdeburk

 

Druhou nejzajímavější realizací, která stále probíhá, je výstavba nového lodního zdvihadla Niederfinow na vodní cestě propojující námořní přístav Štětín a Oderskou vodní cestu s Berlínem a západoevropskou sítí vodních cest - a po labské vodní cestě i s Českou republikou. Pro představu o jak velkou stavbu se jedná několik údajů o stavbě: celková výška 54,55 m, šířka 46,40 m, délka 133 m, beton a železobeton asi 65 000 m³, betonářská ocel 8 900 t, přesuny zeminy asi 400 000 m³, ocelové štětovnice 40 000 m², váha vany lodního výtahu naplněná vodou okolo 9 800 t. Nové lodní zdvihadlo má umožnit přepravu kontejnerů a zkapalněného zemního plynu LNG moderními říčními plavidly.

Stav výstavby nového lodního zdvihadla Niederfinow v květnu 2014

 

FRANCIE

Také Francie v posledních letech významně modernizuje své mezinárodní vodní cesty. A aby zvýšila význam své vodocestní dopravní infrastruktury, zahájila před více než 10 lety přípravu výstavby nové 105 km dlouhé vodní cesty Seina-severní Evropa, která má propojit vodní cesty Pařížské aglomerace s evropskou sítí vodních cest.

Schéma souběhu trasy vodní cesty Seina–severní Evropa s přetíženou dálnicí A1
Vizualizace průmyslové zóny Marquion na vodní cestě Seina-severní Evropa

 

Dalším vodocestným projektem připravovaným ve Francii je průplav Saôna-Mosela o délce asi 180 km. Tento průplav se má stát důležitým prostředkem pro odlehčení severo-jižního dopravního koridoru po roce 2025 a jeho hlavním významem bude propojení evropské sítě vodních cest se Středozemním mořem (přístav Marseille).

CHORVATSKO

V minulých letech byly zahájeny práce na 1. etapě výstavby nové vodní cesty propojující řeku Sávu s Dunajem. Průplav Dunaj-Sáva o délce 60 km bude do budoucna představovat pro Chorvatsko strategické spojení, kterým jejich lodě "obeplují" Srbsko a zkrátí si cestu do střední a západní Evropy. Velký význam bude mít také pro protipovodňovou ochranu.

POLSKO-BĚLORUSKO-UKRAJINA

V letošním roce bylo vystupňováno úsilí Ukrajiny a Běloruska o obnovu vodní cesty spojující Černé a Baltské moře řekou Dněpr, průplavem Dněpr-Bug a řekami Bug a Visla. Dnes je však řeka Bug od běloruských hranic po Varšavu nesplavná a bude podél ní nutné postavit cca. 180 km dlouhý laterální plavební kanál. V současné době se připravuje zpracování studie proveditelnosti, která bude financovaná z prostředků EU. Předpokládá se, že by mohlo jít jeden z hlavních projektů integrace Ukrajiny do EU.

Mapa vodní cesty spojující Černé a Baltské moře
Nová plavební komora Kobrin na průplavu Dněpr-Bug byla uvedena do provozu v roce 2009
Nová plavební komora Trišin na průplavu Dněpr-Bug byla uvedena do provozu v roce 2011

 

ITÁLIE

V severní Itálii probíhají rozsáhlé práce na dokončení vodních cest, které před desítkami let zanechali dělníci a stroje rozestavěné a staveniště bez užitku chátrala. Dnes díky financím z EU Italové dokončují práci svých předků. Jedná se o vodní cesty mezinárodního významu v povodí řeky Pád v prostoru mezi Milánem a Benátky. Na projekční přípravě těchto vodních cest pracovali také čeští inženýři v čele s Ing. Janem Kareisem.

PANAMA

Před 100 lety 15. srpna 1914 proplula americká loď SS Ancon jako první loď vůbec Panamským průplavem. Panamský průplav o délce 77,1 km je doposud největším plavebním dílem na světě. Avšak po 100 letech je již průplav dnešním lodím malý a tak již od roku 2007 po národním referendu, kdy se pro rozšíření průplavu vyslovilo 76,8 % obyvatel, probíhá výstavba třetí řady plavebních komor nové generace. Ty by měly být dokončeny příští rok (2015) a budou, samozřejmě, největší na světě: délka 426,72 m, šířka 54,86 m a hloubka 18,29 m.

Vizualizace plavebních komor na pacifické straně Panamského průplavu
Vizualizace plavebních komor na atlantické straně Panamského průplavu
Výstavba nových plavebních komor probíhá ve dne… / … i v noci

 

NIKARAGUA

Zatímco Panama staví třetí řadu nových obřích plavebních komor, Nikaragua se rozhodla pro výstavbu nového konkurenčního průplavu. Podle dostupných informací by celková délka nového průplavu (včetně plavební dráhy v jezeře) měla být asi 270 km a plavební komory ještě větší než na Panamském průplavu. Stavbu a finance by měli zajistit Číňané a vojenskou ochranu Rusko. Stavba má být zahájena ještě letos v prosinci (2014) a dokončena v roce 2019. Tedy během 5 let! 

 

 

Další články z této kategorie

« Vodní cesty (1): Česká zakletá princezna

 

Back to top